Víte, jak vzniká polární záře a jak, kdy a kde ji fotit?
Co je to polární záře neboli aurora borealis
Ze zdroje Wikipedia se mimo jiné dozvíme: Na Slunci vznikají vlivem nerovností v magnetickém poli sluneční skvrny. U těchto skvrn vznikne jedna masivní protuberance (erupce). Mrak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a alfa částicemi letí vesmírem (rychlostí řádově 0,1 % rychlosti světla) a pokud se na své cestě setká s magnetickým polem Země, tak ho ono pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k magnetickým pólům Země. Tam sluneční vítr interaguje s atmosférou a vzniká polární záře. A nyní se dostáváme přímo k jevu, který nazýváme polární září. Když se totiž konečně hrstka protonů, elektronů a alfa částic dostane skrz magnetické pole až k zemské atmosféře, jejich rychlost, potažmo energie, je stále o několik řádů větší, než energie okolních molekul ze zemské atmosféry. Částice slunečního větru se začnou srážet s molekulami atmosféry, a přitom z nich vyrážejí elektrony, na jejichž místo se okamžitě obsazují jiné (viz fyzika atomového obalu). Při tomto ději se emituje elektromagnetické záření, které je ve viditelném spektru. Pro kyslík to je 558 nm (zelená barva) a 630 nm (červená barva). Proto na fotografiích vidíte hlavně zelenou a červenou barvu.
Kdy a kde fotit polární záři
Ideální je to na jaře a na podzim a to hned z několika důvodů
Prvním důvodem je sklon zemské osy (a tedy i zemského magnetického pole) vůči slunečnímu magnetickému poli v těchto obdobích.
Jak vysvětluje Dr. Tony Phillips, sluneční fyzik z NASA a správce serveru Spaceweather.com, právě v obdobích rovnodenností nabývá největší účinnosti vzájemné rušení polarit magnetického pole ve slunečním větru s polem zemské magnetosféry, což v ní vytváří trhliny propouštějící více nabitých částic. Tento jev je znám jako Russell-McPherronův podle dvou amerických fyziků Christophera Russella a Roberta McPherrona, kteří oslabení zemského magnetického pole v obdobích rovnodenností poprvé popsali v roce 1973.
Slunce se řídí svými "pravidly", která s těmi pozemskými nesouvisí, takže stejně nebudete mít jistotu, ale pouze větší šanci.
Druhý důvod a také velmi důležitý je prostý. Na focení potřebujeme tmu. Takže jde o ideální střídání dne a noci.
V létě se fotografovat moc nedá, jelikož je na severní polokouli noc jen krátká nebo dokonce vlastně žádná a v zimních měsících je počasí velmi nestálé a spousty oblastí je dokonce nedostupná.
Kde můžeme fotografovat polární záři?
Ideálně právě na severní polokouli a za polárním kruhem. Můžete ji nafotit i jižněji, ale šance je daleko menší.
My ji jezdíme fotografovat zejména do Norska, ale fotili jsme ji i ve Švédsku. Hodně se fotografuje i na Aljašce, Kanadě, Islandu, ale i jinde.
Dobrých oblastí ale není zase tak mnoho.
Důvodem je, že ne každá oblast za severním polárním kruhem je zároveň i vhodnou z hlediska povětrnostních podmínek.
Ideální jsou místa se srážkovým stínem. Problém totiž nebývá v tom, že by polární záře nebyla, ale aby byla jasná obloha.
Na našich fotoexpedicích víme kde je srážkový stín, jak se v dané lokalitě chová počasí, kde polární záři hledat. Sledujeme také každý den všechny meteorologické radary a mapy.
Navíc jezdíme na tato místa opakovaně. Severní Norsko - Lofoty, Vesterál a Tromso jsme fotili s polární září již mnohokrát.
A jak fotografovat polární záři?
Záleží hodně na intenzitě polární záře a také kam až zasahuje.
Při Kp 1-2 (označuje kam až sahá) ji kupříkladu na Lofotech musíte hledat na severu až severozápadu. Při stupni 3-4 již i nad hlavou či kdekoliv.
Ale záleží také na intenzitě, která je většinou značena G1-G5. Což již jsou spíše polární bouře a Kp je často 5-7.
My ale již víme, že i tyto předpovědi se mohou velmi mýlit.
Vybavení pro focení polární záře by mělo obsahovat nejlépe zrcadlovku s širokoúhlým objektivem o co nejlepší světelnosti a kvalitní stativ.
Já osobně ji fotografuji dvěmi objektivy. Sigma ART 24mm 1.4 a Samyang 14mm 2.8.
Světelný objektiv vám umožný vyšší kvalitu fotografie, protože nebude muset používat vysoké ISO s dlouhým časem.
Ideální je pohybovat se s ISO do 1600.
Nám se při Kp5-6 a G1 podařilo fotit s nastaveními ISO500 a clonou 1.8 či 1.4 časy 5-8s.
Když je záře slabší, musíte jít i na ISO1600 a víc s časem 10-20s. Delší časy většinou již nejsou vhodné. Ale když je velmi slabá, pak vám nezbude i než jít s méně světelnými objektivy na 30s.
Toto jsou pouze základní informace, ale budu rád, když vám pomohou při fotografování tohoto nádherného jevu. A když ji budete fotografovat na našich fotoexpedicích, pak se vaše šance na nafocení rozhodně zvýší ;)
Každopádně když se níže přihlásíte k odběru novinek, nemusíte se bát, že vás zahltím spamy. Posílám maximálně jeden newsletter měsíčně.
