Rozhovor o tom, jak se fotí polární záře pro časopis FotoVideo.
Než se pustíme do dotazů, řekni nám, Jaroslave, něco málo o sobě.
“První vlastní fotoaparát jsem dostal od otce v roce 1980. Koupil mi ho v Milovicích od Rusů. Byl to kinofilmový FED. Dodnes vzpomínám, jak jsem si u babičky vytvořil fotokomoru z koupelny. Natřel jsem okno červenou barvou a stejně tak i žárovku do koupelny. Červené žárovky nebyly tehdy k sehnání.
Ale moje fotografování opravdu začalo vlastně až s příchodem digitální fotografie. Konkrétně se psal rok 2004 a vše nastartoval Olympus C-8080 WZ. Fotografování mě začalo živit o několik let později, kdy jsem opustil “korporát” a svět tabulek a flipchartů. Fotografoval jsem hodně pro města a obce, ale i komerční subjekty. Pro radost pak lidi.
Nyní se zaměřuji na fotokurzy, workshopy a zájezdy pro fotografy i cestovatele.”
Jak ses dostal k fotografování polární záře?
Do Norska jsem začal jezdit v roce 2004, ale to bylo do oblasti Geirangeru a v létě. Norská krajina a její pestrost mi však učarovala. Poprvé jsem se rozhodl jet fotografovat polární záři v březnu roku 2015 na Lofoty. Tehdy s Nikonem D610.
Co je to vlastně polární záře a jak vzniká?
Zkusím to zjednodušit.
Na Slunci vznikají erupce, při kterých Slunce vyvrhne do vesmíru mrak částic. Tento mrak slunečního větru je tvořený protony, elektrony a alfa částicemi. A jak si tak letí vesmírem, narazí na magnetické pole Země.
Země většinu částic odrazí dál do vesmíru, ale část zachytí a stáčí po spirálách směrem k magnetickým pólům Země. Tam tyto částice interagují s atmosférou a vzniká polární záře.
A nyní se dostáváme přímo k jevu, který nazýváme polární září. Při tomto ději vzniká elektromagnetické záření, které je ve viditelném spektru. Pro kyslík to je 558 nm (zelená barva) a 630 nm (červená barva).
Proto na fotografiích vidíte hlavně zelenou a červenou barvu. Můžeme však vidět a zachytit i náznak jiných barev.
Je polární záře opravdu tak zelená, jak ji vidíme na fotografiích?
Většinou není a někdy je. Hodně záleží na intenzitě. Často se chová jen jako světlý šedý mrak. Ale jakmile vezmete do ruky, či lépe na stativ, fotoaparát, vykoukne na vás zelená či červená polární záře.
Často mi lidi říkají, že byli na Islandu nebo na Lofotech a polární záři neviděli. S největší pravděpodobností tam ta polární záře byla, jen ji nefotili. Okem bývá často opravdu těžko rozpoznatelná. Já už na první pohled poznám, zda se jedná o mrak nebo polární záři. Ale oko nezkušeného ji snadno přehlédne.
Jakmile je silnější, je vidět i to, jak se vlní a jak mění i barvu. To je pak krásný zážitek i očima a člověk zapomíná fotit a raději se kochá.
Kam jezdíš nyní fotografovat polární záři, resp. kam je nejlepší za ní vyrazit?
My ji jezdíme již několik let fotografovat zejména na norské Lofoty, a Vesterály a do Švédska do okolí Kiruny a národního parku Abisko. Nově pak na norskou Senju a do Tromso.
Nicméně letos jedeme i na Island a do Grónska. Takže těch míst, kam s námi můžou fotografové i cestovatelé vyrazit, je mnoho.
Dobrých oblastí ale není zase tak mnoho.
Ne každá oblast za severním polárním kruhem je totiž zároveň i vhodnou z hlediska povětrnostních podmínek.
Ideální jsou místa se srážkovým stínem. Problém totiž nebývá v tom, že by polární záře nebyla, ale aby byla jasná obloha.
Na našich fotoexpedicích víme kde je srážkový stín, jak se v dané lokalitě chová počasí, kde polární záři hledat. Sledujeme také každý den všechny meteorologické radary a mapy.
Je možné fotografovat polární záři i u nás?
Teoreticky to možné je a pár fotografií jsem viděl. Je to samozřejmě nesrovnatelné s focením za polárním kruhem, ale jako rarita je to zajímavé. Jelikož se polární záře podle intenzity šíří od pólů, je to otázka intenzity, kam až “doběhne”. Pro to, kam sahá, se používá tzv. Kp index.
Kp index vyznačuje, v jaké zeměpisné šířce můžeme pozorovat polární záři. Měřítko dosahuje hodnot 0-9, kde 0 je velmi slabá polární záře pozorovatelná pouze v u magnetického pólu. Hodnota 9 znamená velmi silnou polární záři pozorovatelnou až ve Francii nebo severním Španělsku. U nás by teoreticky měla být vidět již od hodnoty 7.
Kdy jet fotografovat polární záři?
Nejčastěji ji jezdíme fotit na přelomu září a října a pak v březnu. Ty důvody jsou hned dva, vlastně spíše tři.
Musíte jet v době, kdy se v dané lokaci střídá den a noc nebo noc převládá. Důvod je prostý, potřebujete tmu.
Druhým důvodem je sklon zemské osy a tedy i zemského magnetického pole vůči slunečnímu magnetickému poli. Právě v obdobích rovnodenností nabývá největší účinnosti vzájemné rušení polarit magnetického pole ve slunečním větru s polem zemské magnetosféry, což v ní vytváří trhliny propouštějící více nabitých částic.
A poslední důvod je ten, že bývá ještě stabilní počasí a větší šance na jasné nebe.
Používáte nějaké aplikace nebo jak odhadnete, že bude polární záře?
Troufám si tvrdit, že polární záři nafotíte vždy a aplikace nepotřebujete. My máme 100% úspěšnost a to jezdíme minimálně dvakrát do roka.
Základní podmínkou je aby bylo jasno. Pak už jen zbývá být trpělivý. Aplikace a různé predikce často nefungují a selhávají. Většinou funguje predikce v případech, kdy byla na Slunci silná erupce. Ale ani to neznamená, že “zasvítí”. Je dobré sledovat radary s oblačností a přesouvat se podle pohybu mraků. Na ostrovech se počasí mění velmi rychle a tam, kde před chvílí chumelilo, je najednou jasno. Prostě když je tma a jasno, vyrazte fotit a nasměrujte svůj fotoaparát na severozápad. Tam ji najdete nejčastěji, zejména pokud je slabší.
Často najdete i předpovědi na týden a více dopředu. Tomu nevěřte. Sluneční vítr k nám letí obvykle rychlostí asi 450 km/s. Vzdálenost Země od Slunce je cca 150 milionů km. Takže si můžete spočítat, za jak dlouho k nám doletí, a zjistíte, že předpovědi mají smysl a zakládají se na pravdě tak 3-4 dny předem. Déle ne.
Jaké vybavení potřebujete?
Pevný stativ, který se neklepe ani při silnějším větru. Světelný objektiv se světelností f2,8 nebo ještě světelnější. Já používám objektiv se světelností f1,4, abych nemusel sahat do ISO nebo do času. Na fotoaparátu už zase vlastně tak moc nezáleží… Dnešní fotoaparáty zvládají vyšší ISO v klidu. Pokud máte starší fotoaparát, který nezvládá ISO 1600, bude vám to samozřejmě šumět.
Důležité je nejen fotografické vybavení, ale i oblečení.
Není nic horšího, než když vám to začne svítit a vám je strašná zima, protože jste se špatně oblékli.
Chce to obuv, která snese velmi nízké teploty, teplé, ale hlavně větru odolné oblečení. Ve vánici a dešti samozřejmě nefotíme, ale vítr a zima od nohou umí hodně znepříjemnit focení.
Zvláštní pozor si dávejte na baterie. Snažte se je udržet v teple do chvíle, než půjdete fotit a mějte vždy 2 nabité baterie.
Používají se na fotografování nějaké filtry, aby byla polární záře viditelnější?
Na polární záři nepoužíváme většinou žádné filtry. Výjimkou může být použití Night Sky filtru zejména v místech se světelným smogem.
Jak si nastavit fotoaparát?
Záleží na intenzitě polární záře. Ale primárně si dejte co nejnižší clonové číslo. Snažte se udržet ISO na uzdě, tzn. ideálně do 1600 a pak už jen doladit čas. Dobré je držet čas do 5s. Ale pokud bude slabá, pak budete muset sáhnout k delším časům i okolo 30s. Kratší časy vám lépe vykreslí vlnění polární záře.
Samozřejmostí je samospoušť nebo dálková či kabelová spoušť.
Fotit je samozřejmě lepší do formátu RAW ne do JPG.
Největším problémem bývá ostření. Pokud jste na místě, kde “v dáli” máte nějaký světelný zdroj, lampu či dům, zaostřete na něj. Pokud ne, musíte ostřit na hvězdy. Dá se ostřit i na tzv. “skoro nekonečno” kdy posunete na manuální ostření stupnici na nekonečno a pak malinko zpět. Každopádně moc nespoléhejte na autofokus. V krajině vás nemine manuální ostření.
Děkujeme za povídání a na závěr, kam s vámi můžeme jet aktuálně?
S mojí CK Czech Photo Travel můžete jet aktuálně na Lofoty, ale až v březnu, podzim máme už dlouho plný. Pak na krásnou Senju, kterou moc lidí zatím nezná, do švédského Laponska, kde budeme mít kromě polárky i zážitky se soby a Sámy.
Možná že v době, kdy toto povídání vyjde, budeme na Islandu, kde si polárku zpestříme i horkou lávou. Příští rok pak můžete vyrazit i za minimalismem a polárkou do Grónska.
Jaroslav Hora
Zde dole najdete ke stažený celý článek včetně obrázků.
