Vítejte na ostrově Runde – nejjižnějším ptačím útesu Norska, kde se každé léto shromažďují desetitisíce mořských ptáků a proměňují zdejší útesy v živoucí katedrály divočiny. Tento výjimečný kout Skandinávie nabízí nejen mimořádnou koncentraci druhů, ale i neobyčejně blízké setkání s ikonickými zástupci ptačího severu. Během dlouhých červencových večerů, kdy slunce zapadá půl hodiny před půlnocí, je možné fotografovat papuchalky severní z bezprostřední blízkosti, pozorovat vznešené tereje bílé při střemhlavých lovech, zachytit kormorány chocholaté, alky malé i nenápadné alkouny tlustozobé. Na kolmých stěnách útesů křičí tisíce racků tříprstých a vysoko v travnatých pláních hnízdí chaluha velká – dominantní silueta drsného severu. Runde ale není jen o ptácích – dramatické pobřeží, majáky, vřesoviště a polární světlo tvoří ideální kulisu pro krajinářskou fotografii. Díky poměrně malé velikosti ostrova, výbornému přístupu k hnízdištím a možnosti fotografování i z lodi, je tento výlet ideální pro ty, kteří chtějí v krátkém čase vytvořit poutavou galerii severské ptačí fauny. Připojte se k nám na cestu, která nabízí víc než jen snímky – je to setkání se severskou divočinou v její nejčistší podobě. Průvodcem vám fotograf divokých zvířat Ondřej Prosický, který ostrov navštívil poprvé již v roce 2006.
Papuchalk severní (Fratercula arctica)
Na Runde každoročně hnízdí kolem 70 000 papuchalků – nejoblíbenějších a nejfotogeničtějších ptáků severu. Jejich výrazný barevný zobák a lidsky působící výraz z nich dělá miláčky fotografů a obdivovatelů ptačího života. Hnízdí v norách vyhrabaných v travnatých svazích nad mořskými útesy, kde si každý pár pečlivě střeží svůj vchod. Na hnízdiště přilétají až v květnu a během konce června a začátku července intenzivně krmí mládě malými rybkami, které nosí v zobáku v úhledných řadách. Nejaktivnější jsou večer, kdy se vracejí z lovu – ideální chvíle pro fotografování. Přestože působí neobratně, ve vzduchu létají rychle, křídly kmitají až 400× za minutu. Start je ale jejich slabinou – při vzletu z moře často klopýtají jako klauni. A jejich přistání vypadají vyloženě jako havárie. V zimě opouštějí pevninu a tráví měsíce na širém oceánu, odkud se vracejí pouze za účelem hnízdění. Papuchalk je symbolem severních moří, ale v důsledku klimatických změn a úbytku ryb čelí poklesu početnosti. Je zařazen jako zranitelný druh a Runde patří mezi jeho poslední silné populace v jižní části Norska. Po roce 2010 jejich populace na ostrově významně klesla, ale nyní snad svítá na jejich lepší časy.
Chaluha velká (Stercorarius skua)
Chaluha velká je dominantní a obávaný pták Runde – nelítostný pirát, který si nebere servítky. Na ostrově hnízdí v malém počtu, přibližně 10 až 15 párů, většinou v travnaté části náhorní plošiny daleko od stezek. Její hnízdo bývá jen mělký důlek v trávě, dobře maskovaný, ale přesto hlídaný s neobvyklou agresivitou. Při narušení teritoria se chaluha bez váhání vrhá do útoku – nízkým letem nalétává na vetřelce a dokáže zasáhnout zobákem nebo křídlem. Fotografové se s ní tak mohou potkat velmi zblízka, mnohdy nečekaně. Živí se převážně loupežemi – specializuje se na kradení ryb papuchalkům a rackům, ale nepohrdne ani mršinou nebo uloveným mládětem jiného ptáka. V letu je silná, s širokými křídly a tmavohnědým zbarvením, jen s výraznými bílými fleky na křídlech. Je větší než racek a létá s autoritou, která budí respekt i mezi ostatními ptáky. Přestože že jich na ostrově Runde nežije moc, je téměř jisté, že se s nimi během fotografické výpravy setkáme. Chaluha velká je symbolem nespoutané síly a dravosti mořského ptactva severu.
Terej bílý (Morus bassanus)
Terej bílý je největší mořský pták Evropy a na Runde hnízdí v ohromných koloniích na kolmých útesech západní části ostrova. Jeho čistě bílé tělo s černými špičkami křídel a žlutavým nádechem na hlavě je nepřehlédnutelné. Hnízda si buduje z mořských chaluh a rostlinných zbytků, často velmi blízko sousedům – kolonie jsou velmi hlučné. Každý pár vyvádí jedno mládě, o které se oba rodiče pečlivě starají. Největším zážitkem je jejich střemhlavý lov – z výšky až 30 metrů se srazí s hladinou a zmizí pod ní jako šíp. Tímto způsobem loví ryby v hejnech. Mladí ptáci jsou celí tmaví, postupně se zbarvují do běla během několika let. Dospělí terejové jsou zkušení letci a rybáři, ale zároveň citliví na rušení. Fotografie tereje ve vzduchu s oceánem v pozadí patří k nejsilnějším snímkům z Runde. Tento elegantní obr mezi mořskými ptáky je symbolem severních moří.
Racek tříprstý (Rissa tridactyla)
Racek tříprstý je nejpočetnější hnízdící druh na Runde – kolonie čítají desetitisíce párů, které pokrývají skalní stěny jako bílé moře. Na rozdíl od většiny racků má pouze tři prsty, což mu dalo jméno. Hnízdí na miniaturních římsách, kam si staví hnízda z chaluh a trusu – někdy i na ploše menší než ptačí hnízdo holuba. Hnízdní kolonie jsou extrémně hlučné a živé, ale z lodi se dá pozorovat i jejich jemnější stránka – péče o mládě, krmení nebo přistávání. V letu jsou obratní a létají často v hejnech, ale zvládnou i elegantní samostatné obraty. Jsou velmi věrní místu i partnerovi, vracejí se na stejnou římsu mnoho let po sobě. Jejich hlasité “kitti-wake” je slyšet daleko od břehu a tvoří typický zvukový doprovod Runde. V mimohnízdním období žijí výhradně na otevřeném moři a pevniny se vůbec nedotknou. V posledních desetiletích jejich početnost klesá kvůli poklesu dostupnosti potravy, a druh je nyní zařazen mezi ohrožené. Přesto je racek tříprstý na Runde stále dominantním ptákem.
Alka malá (Alca torda)
Alka malá je elegantní černobílý pták s výrazným tlustým zobákem, který na Runde hnízdí v menších koloniích na skalních římsách. Oproti papuchalkovi je méně nápadná a tišší, ale fotograficky velmi atraktivní – zvlášť když stojí na kraji útesu nebo se přibližuje v letu. Hnízdí ve skalních dutinách nebo pod kameny, často jen několik metrů od hlučných racků a alkounů. Samice klade jediné vejce a mládě je po vylíhnutí krmeno převážně malými rybami. Alka je skvělý plavec a potápěč – pod vodou používá křídla k „letu“ a může se ponořit až do hloubky 20–30 metrů. V letu působí hbitě, ale její start je pomalý, podobně jako u ostatních alkovitých ptáků. V hnízdní době má zobák s nápadnými bílými rýhami, které slouží k rozpoznávání mezi partnery. Její výskyt na Runde je stabilní, ale početnější než u vzácnějšího alkouna. Často bývá pozorována i z lodě při večerním výletu – jak plave na hladině nebo vzlétá těsně u přídě. Alka malá patří mezi typické zástupce mořského ptactva severní Evropy a je častým objektem teleobjektivů všech, kdo se zajímají o život v útesech.
Alkoun obecný (Uria aalge)
Alkoun obecný je statný, černobílý pták připomínající tučňáka – na Runde hnízdí v tisících párů. Hnízdí ve velkých, hustých koloniích na skalních římsách, kde si nebuduje hnízdo, ale klade jediné vejce přímo na holou skálu. Vejce má hruškovitý tvar, aby se při pohybu nekutálelo z římsy. Po vylíhnutí zůstává mládě krátce na místě, ale pak s rodičem skáče do moře – často z výšky desítek metrů. Rodič ho následně krmí a doprovází na širém moři. Alkouni jsou zkušení plavci i potápěči, ale na souši působí nemotorně. Fotograficky jsou velmi atraktivní – ideálně teleobjektivem ze skalní vyhlídky nebo z lodi. Jsou velmi citliví na rušení, a proto je nutné udržovat odstup. Jejich přítomnost je stabilní, ale reagují na kolísání rybí populace. Alkoun je ztělesněním divoké, hlučné a surové ptačí kolonie.
Ústřičník velký (Haematopus ostralegus)
Ústřičník je barevně kontrastní pták s nápadně oranžovým zobákem a pronikavým hlasem, který je na Runde k vidění zejména v pobřežních oblastech. Nehnízdí na útesech, ale na plochých skalách, loukách nebo oblázkových plážích. Jeho hlavní potravou jsou mlži, červi a další bezobratlí, které hledá v písku a bahně. Dokáže zobákem otevřít lasturu ústřice nebo rozštípnout škebli. Při ohrožení hnízda je velmi hlasitý a často nalétává kolem narušitele. Je to pečlivý rodič – mládě vede k vodě, ale nechává ho hledat potravu samostatně. Ústřičníci létají v nízkých, elegantních průletech nad vodou s rychlým křikem. Během odlivu jsou často k vidění ve skupinách na mělčinách. Jejich přítomnost dodává Runde i jiný ptačí rozměr – spíše plážový a klidný. Přesto jsou to osobití ptáci s výrazným charakterem i zvukem.
Buřňák lední (Fulmarus glacialis)
Buřňák lední je zavalitý mořský pták, který na první pohled připomíná racka, ale je blíže příbuzný albatrosům. Na Runde hnízdí ve volných skupinkách vysoko na útesech, kde si staví hnízda v dutinách nebo pod převisy. Je známý svou dlouhověkostí – někteří jedinci se dožívají přes 40 let. V letu působí elegantně, využívá dynamiku větru a klouže těsně nad vlnami bez mávnutí křídel. Mimo hnízdní sezónu žije výhradně na moři, kde často následuje rybářské lodě. Mláďata mají unikátní obranu – při ohrožení vystřikují odporně páchnoucí olej na predátora. Na rozdíl od jiných ptáků má speciální nosní trubici, která mu umožňuje vylučovat přebytečnou sůl. Pozorovat buřňáka při klouzavém letu kolem útesů je silný vizuální zážitek. Na Runde není početný, ale patří ke skrytým pokladům ostrova. Je symbolem tichého života na hraně moře a větru.
