Lednová cesta do Andalusie vás zavede do biotopu rysa iberského, ještě před pár lety nejohroženější kočkovité šelmy na světě. Dva celé dny strávíme ve fotografických krytech, v místech s vysokou koncentrací rysů iberských, kteří tu loví svojí oblíbenou potravu, králíky, nebo se chodí napít k uměle vytvořeným loužím.
Na další dva dny se přesuneme do volného terénu nádherného pohoří Sierra de Andujar, kde rys iberský pobývá a pokusíme se jej opět dalekohledy najít v otevřené krajině. Což je mnohem obtížnější, ale zatím se nám to vždy podařilo. Někdy ve vzdálenosti 500 metrů, jindy jsme jej z cesty nerušeně fotografovali u stržené laně 12 metrů od nás.
Kromě rysa iberského budeme mít v nádherném prostředí možnost fotografovat jeleny evropské, daňky skvrnité, vzácněji muflony evropské a mnoho druhů ptáku typických pro jih evropského kontinentu. Pokud budeme mít štěstí, uvidíme i supi bělohlavé a orla iberského. Naší poslední zastávkou pak bude rezervace El Torcal de Antequera, kde budeme v prostředí nádherných skalních útvaru fotografovat kozorožce iberské. Podle času před odletem domů navštívíme rezervaci Rio Guadalhorce, deltu řeky mezi letištěm na mořem, kde se vyskytují, plameňáci, tenkozobci a další vodní ptáci.
Rys iberský (Lynx pardinus) byl v roce 2002 v kritické situaci, v jižním Španělsku se nacházelo pouze 94 posledních zvířat. Avšak díky záchranným programům, chovu v zajetí a pozvolnému vypouštění ve vhodných biotopech, se populace za dvě desetiletí zvýšila více než desetinásobně. V posledních letech přesáhly počty ve Španělsku a Portugalsku hranici 1 300 kusů, včetně dospělých jedinců a mláďat.
I tak nemá nádherná šelma definitivně vyhráno. Myxomatóza u králíků, jejich hlavní potravy, se může kdykoliv vrátit, stále ubývá rysího biotopu, budované dálnice rozdělují krajinu, kde může kočka žít a každý rok zahynou až tři desítky rysů pod koly aut. A, stejně jako v Česku, jsou rysi iberští stále zabíjeni pytláky.
