Třetí fotoexpedice do Kambodži. Tentokrát skoro na 3 týdny a na jih.
Vloni jsem se rozhodl, že zruším naši fotoexpedici Thajsko/Kambodža/Dubaj.
Tím důvodem bylo Thajsko. Resp. lidé v Thajsku.
Bývali časy, a není to tak dávno, kdy jste přijeli do Thajska a lidé byli příjemní, smáli se, smlouvali a u toho se dokázali bavit. Bylo znát, že jste vítáni. Poslední roky to zmizelo. Zkazily je peníze. Ruské, čínské, indické, ale i jiné...
A jelikož jsem se nechtěl cest do Asie vzdát, zařadil jsem tam vloni nejprve úžasnou Barmu a pak jsem se rozhodl vydat i do Kambodži jako takové a pořádně ji prozkoumat.
Přestože jsem v Kambodži byl již 2x, tak vždy jen v Siemu a jeho okolí. Tzn. hlavně Angkor Wat a další chrámy a jezero s plovoucími rybářskými vesnicemi. Prostě taková "klasika".
Ale říkal jsem si, že Kambodža určitě není jen Angkor a chtěl jsem ji poznat lépe.
Přemýšlel jsem, jak to udělat. Na webu ani památka po místních průvodcích nebo i jen řidičích, kteří jsou ochotní jet kamkoliv.
Ale narazil jsem na Facebooku na dvojici nadšenců, Davida s Klárkou a jejich stránku Cambodian Dream. Dnes už vím, že to nejsou jen dva mlaďasové, co objevili krásy Kambodži, ale také dva nadšenci, kteří se snaží udělat Kambodžu lepší. Pomáhají místním komunitám, aby se uplatnili na trhu se svými produkty. Zejména naprosto skvělým kambodžským pepřem. Jukněte, co nabízí: https://www.facebook.com/thepepperfield/.
Tak jsem se s Davidem sešel a slovo dalo slovo. Padli jsme si do oka a připravili jsme společně pro kamarády fotoexpedici do Kambodži.
Měli jsme na výběr dva "okruhy". Jih Kambodži anebo sever. Zvolili jsme jih. Dnes už vím, že dáme i sever ;)
Naše foto cesta začala v hlavním městě Phnom Penh a postupně jsme projeli Kampot, Bokorské hory, protrpěli průjezd přes dnes již strašné město Silhanoukville, kde vyrostlo jedno čínské kasino vedle druhého a kde celé město je staveniště v kombinaci se skládkou, až jsme se dostali na krásný ostrov Koh Rong a jeho liduprázdné bílé pláže.
Pár rychlých postřehů z poloviny této části. Tzn. spíše jihovýchodu. Velká města jsou dnes již skoro komplet obsazena Číňany. V hlavním městě Phnom Penh jsme fotili zajímavý rituál u jednoho z chrámů - Wat Phnom. Až následně jsme zjistili, že ten rituál byl čistě čínská záležitost. Místních u chrámu bylo poskrovnu. Nutno dodat, že se navíc slavil čínský Nový rok, což jsme poznali i jinde na cestách.
Staví se všude. V hlavním městě to nebylo tak strašné, ale brzy bude. Velké zabrané pozemky na okraji města s obrovskými billboardy, které představují megalomanské stavby, nevěští nic dobré. Vše v kmérštině a ještě větším písmem čínsky.
Krásné jsou na focení rozhodně trhy a také podvečerní nábřeží a jeho lidé.
Čínské hotely rostou všude a to i v Kampotu a Bokorských horách. Zatím zejí prázdnotou, ale to se rychle změní.
Nejhůř ale vypadá opravdu kdysi krásné letovisko Silhanoukville. Tomu se opravdu vyhněte velkým obloukem nebo se ho snažte rychle projet. To se vám ale asi nepovede. Určitě ne rychle.
Ze Silhanoukville jsme jeli rychlolodí rychle pryč ;) Ostrov Koh Rong je naštěstí ještě skoro nepolíbený a je doslova oázou klidu a pohody. Krásné bílé pláže, příjemní lidé, dobré jídlo i pití. Prostě paráda. Jen na jednu věc si musíte dát pozor. Jelikož jsou pláže opravdu téměř liduprázdné, vyskytují se tam písečné blechy. Slovy klasika Járy Cimrmana: ty potvory vám vlezou všude a strašně rychle se množí. Jedna se mi taky dostala pod kůži a nakladla si svá potomstva. A to moc nechcete.
Z ostrova jsme po 3 dnech pobytu vyrazili směrem na sever. Do pralesa. Konkrétně do Kardamomových hor do OSOAMu. Bydleli jsme v komunitním centru. Kdo viděl naše fotografie z ubytování předešlých, kde jsme měli i bazén na střeše velikého hotelu a viděli celé hlavní město jak na dlani přímo z bazénu, tak tady to byla jiná káva.
Bydleli jsme v jednoduchý "domečcích", kde nebyl proud. Majitel pouštěl agregát jen když jsme si řekli, že potřebujeme nabít mobily či PC. Spali jsme pod moskytiérami, které už moc po 2 dnech nebránili moskytův v průniku, na tvrdých postelích. A žufánkovali jsme se, jak pronesla Romana. Nebyla tam sprcha, takže jsme se polévali studenou vodou miskami z jakýchsi nádob a snažili se u toho moc nekřičet ;) Řvali jsme jak krávy :DDD Ono ve 36 stupních si lít studenou vodu na záda je fakt zážitek. Ale pak nám bylo krásně.
K focení v pralese.
My nejsme rozhodně wildlife fotografové a podle toho to vypadalo a dopadlo. V džungli jsme byli 2x a jednou jsme jeli na krokodýli. Ty jsme ani neviděli. Tedy až na Zuzku, která cosi zahlédla zaplout ze svahu přes trávu do vody. Ale nakonec se mi podařilo nafotit nějaké veverky, ptáky, motýly, pár opic ale hlavně krásného zuborožce. To je opravdu nádherný obrovský pták. Když letí, je to slyšet na velkou vzdálenost.
Po návštěvě pralesa, kde soudruhové z Činy profinancovali stavbu eletráren, jsme se přes neuvěřitelnou "silnici" dostali džípy 4x4 na asfalt a vydali se do Battambangu.
Tam jsme navštívili chrám a také jeskyně, kam rudí kmérové shazovali své oběti zaživa. Mimochodem jejich řádění a vyvraždění miliónů vlastních obyvatel zanechalo stopy na životě lidí dodnes.
Další den jsme se přesunuli již do Siem Reapu.
Popisovat Angkor Wat a další chrámy je asi zbytečné. Je to velkolepé dílo. My jsme šli na Angkor jen na svítání a to jen na venkovní břeh. Odtamtud jsme fotili i sledovali východ slunce.
Uvnitř chrámu bylo asi čínské peklo. Alespoň podle množství lidí a aut, která tam ráno mířila to tak vypadalo. Takže jsme raději vyrazili nejdřív na další krásné chrámy v okolí. Stihli jsme jich navštívit asi 5 a opravdu skoro bez lidí. Relativně bez lidí. Očividně byli všichni na Angkoru. Takže i na slavném Ta Prohmu nebylo moc lidí, když jsme tam hned po svítání dorazili. Odpoledne jsme se vrátili na Angkor, ale bylo tam neskutečné množství turistů. Od rána to vůbec neopadlo. Čínská Nový rok holt je čínský Nový rok. Tolik lidí jsem tam nikdy nezažil. Moc fotit se nedalo. Zašli jsme si tedy za mnichy jako každý rok pro červenou bavlnku na ruku a šli pomalu přes opice k autu a do hotelu do bazénu. Sotva jsme v tom horku už pletli nohama.
A mé subjektivní shrnutí?
Kambodža je velmi chudá, ale velmi bohatá na památky a veselé příjemné lidi.
Na rozdíl od Thajska jsem měl pocit, že jsem tam vítán. Všichni se na vás smějí a myslím, že upřímně.
Siem Reap už je moderní město plné života a lidí z celého světa.
Myslím, že za pár let bude z Kambodži čínská kolonie. Jestli už jí není...
Chci jet brzy na severní okruh a vidět druhou polovinu Kambodže.
Pojedete s námi?
Budu rád.
